Umělá inteligence (AI) fascinuje lidstvo již několik desetiletí. Lví podíl na tom mají bezesporu sci-fi knihy Isaaca Asimova. Hranice mezi science fiction a realitou je však velmi tenká, a navíc se v čase významně posouvá. To, co bylo ještě nedávno stěží představitelné, je dnes již zcela běžné. S umělou inteligencí se to má velmi podobně. I když je AI stále ještě spíše ve fázi zrodu, scénářů reálného světa, ve kterých začíná hrát významnou roli, stále přibývá.
Z ještě nedávno „pouze“ převratných myšlenek se stávají megatrendy budoucnosti. AI čím dál tím více proniká také do výroby, kde umožňuje strojům provádět činnosti, které byly tradičně možné pouze s využitím lidské inteligence. Postup této technologie je rychlý a exponenciální. Hranice jejich možností se zatím zdají neomezené. Výroba dnes prochází zejména v důsledku digitalizace zásadní transformací, na níž se AI podílí zcela zásadním způsobem. V rámci jejího prudkého rozvoje v posledních letech se objevilo také mnoho aplikací v oblasti průmyslové automatizace a jejich počet neustále roste. Ačkoli výrobní společnosti investují do tohoto vývoje značné prostředky, pravda je, že rozšiřování AI v průmyslu je stále pomalejší, než jsme si představovali a než jaké byly odhady. Automatizace je již dlouho součástí výroby v podobě automatizačních systémů, jako jsou programovatelné logické automaty (PLC), distribuované řídicí systémy (DCS) a dispečerské řízení a sběr dat (SCADA). Tím, co v současné době motivuje a pohání rozvoj pokročilých technologií AI, průmyslového internetu věcí (IIoT) a integraci analytik do tradičních automatizačních systémů s cílem zvýšit automatizaci výroby, zlepšit optimalizaci procesů a snížit náklady, je trend přechodu na tzv. chytrou výrobu. Během posledních pěti desetiletí se AI vyvinula ze systémů, které byly schopné ovládat průmyslové stroje na základě předem naprogramované logiky, do systémů, které jsou intuitivnější a vyžadují méně lidských zásahů. Dostali jsme se do bodu, kdy AI již není dystopickou věcí budoucnosti; je připravena k implementaci a škálování.
Z přínosů AI lze těžit napříč produkty, procesy i strategickými úrovněmi výroby. Na úrovni produktu může být AI využita jako nástroj, který přináší výhody koncovým uživatelům. Příkladem může být prodej věcí jako služeb nebo virtualizovaných zážitků, kdy zákazník neplatí za výrobek jako takový, ale např. za hodiny jeho používání, počty kusů vyrobených na „prodávaném“ stroji apod.
Na úrovni procesů se AI využívá k automatizaci a zdokonalení provozu. V tomto případě máme na mysli automatizaci převážně nevýrobních procesů, které se odehrávají uvnitř podniku a které se týkají organizace práce za účelem jejího zrychlení, zlevnění, usnadnění a zvýšení efektivity. To se týká v podstatě všeho – od automatizace kancelářských operací až po monitorování a vyhodnocování celého provozu výrobního závodu. Na strategické úrovni AI zajišťuje managementu potřebné informace k tomu, aby mohl včas a správně rozhodovat a jednat. Některé firmy již také využívají AI k třídění dat o zákaznících do zajímavých formátů, které AI vytváří na základě nákupních vzorců zákazníků. To pomáhá podnikům stanovit si priority a celou podnikatelskou činnost řídit na základě automatického generování komplexních přehledů.
Dnes stojíme v oblasti AI na prahu nové éry, kterou zahájila dostupnost obrovského množství dat, jež generuje průmyslový internet věcí (IIoT). Aby si podniky udržely náskok v současném silně konkurenčním prostředí, musí napřít veškeré úsilí k tomu, aby dokázaly plně využít možnosti digitalizace. Příkladem na nejvyšší úrovni je společnost Siemens, která jde cestou integrace veškerého svého podnikání do jediného komplexního a funkčního systému s využitím neuronových sítí a otevřených IoT systémů. Siemens dnes efektivně využívá data a související technologie digitalizace nejen k modernizaci vlastních podniků, ale také k transformaci celého průmyslového ekosystému.
Aplikace umělé inteligence ve výrobě se liší podle jednotlivých vertikál. Uplatnění AI v jednotlivých průmyslových odvětvích jsou znázorněna v doprovodném grafu. Podle míry aktivit souvisejících se zaváděním prvků AI do průmyslu a automatizace jednoznačně vede výrobní sektor. Hnacím motorem jsou bezesporu především aktuální požadavky na trvalé zvyšování efektivity, snižování nákladů, přísné dodržování předpisů a vysoké nároky na bezpečnost. Vzhledem k těmto trendům se AI ukazuje jako nejlepší řešení, jak vyhovět těmto náročným požadavkům na průmyslovou automatizaci.
Horkými kandidáty na implementaci AI se stanou především ty funkce automatizace, které jsou z velké části stále manuální. Některá technologie s prvky AI je dnes již implementována v nějaké formě ve většině moderních továren. V okamžiku, kdy se tradiční automatizace začne blížit k hranicím svých možností, je to právě AI, která jí pomůže doslova nabrat nový dech a celý koncept automatizace pozdvihnout na zcela novou úroveň.
Technológie napredujú neuveriteľným tempom a umelá inteligencia už nie len témou sci-fi filmov. Naopak, vďaka jej integrácii do bežne predávaných smartfónov sa stala bežnou súčasťou našich životov. Ak ju budete využívať správne, dokáže vám ušetriť množstvo času a pomôcť s viacerými aspektmi života.
Letecká doprava je synonymom neustáleho pokroku a inovácií, ktoré zvyšujú komfort cestujúcich aj efektivitu prevádzky. Najnovší návrh jedného z dvoch najväčších svetových výrobcov civilných lietadiel však okrem zvedavostí vzbudil aj obavy.
Umelá inteligencia sa rýchlo rozvíja a jej vplyv sa čoraz viac prejavuje aj v stavebnom sektore. AI ho pritom môže transformovať prakticky celý – od fázy návrhu až po samotnú výstavbu budov.
Elektromobilita je dnes v automobilovom priemysle témou číslo jeden – aspoň pokiaľ hovoríme o bežných osobných autách. Japonská Honda sa však elektrický pohon pokúša priniesť aj do sveta motocyklov, v ktorom môže nadviazať na ohromnú tradíciu a mnohé úspešné modely so spaľovacím pohonom.
