IoT je síť fyzických věcí vybavených elektronikou, softwarem, čidly a síťovou konektivitou, díky které se tato zařízení mohou vzájemně propojit a vyměňovat si data – vzájemně komunikovat. IoT je nepochybně jedním z hlavních aktérů aktuálně probíhající rozsáhlé digitální transformace.
Shromáždění dostatečného objemu dat z příslušných zařízení (věcí) a jejich následné zpracování s pomocí strojové inteligence je základní podmínkou pro úspěšné využívání aplikací vyvinutých speciálně pro IoT. Internet věcí je tedy tím, co vzájemně propojuje fyzický svět s analytickými nástroji a aplikacemi na zařízeních koncového uživatele. Odhaduje se, že v roce bylo aktivně používáno 8,4 miliardy připojených věcí, z nichž 3,1 miliardy zařízení bylo pouze v továrnách. Do roku 2020 by počet zařízení připojených k internetu v továrnách měl stoupnout na 7,6 miliardy. V roce 2030 by pak již měl být připojen k internetu dohromady celý jeden bilion „věcí“. Nicméně, podobně jako u internetu, připojená zařízení sama o sobě nevytvářejí žádnou hodnotu. Je totiž potřeba vědět, kdy a jak se mají správně používat.
Internet věcí není žádnou zázračnou technologií, která by sama o sobě přinášela zisk. Ten se může začít generovat pouze tehdy, když se připojená zařízení začnou používat správným způsobem – tak, aby zvyšovala provozní efektivitu, posilovala konkurenceschopnost nebo dokonce vytvářela nové zdroje příjmů.
IoT může být hodnotným zdrojem informací, které mohou mnohé změnit k lepšímu, a to jak na osobní, tak i na pracovní úrovni. Lednička, která vám pošle textovou zprávu, že v ní došlo mléko, vás uchrání před situací, že si ráno nebudete mít co nalít do kávy. Ještě větší pocit klidu vám ale určitě přinese vědomí, že budete předem informováni, než dojde ve vašem podniku k poruše, a tím i k neplánované odstávce. To, co asi budete chtít v tuto chvíli nejvíce slyšet, je, že servisní technik už je na cestě a ví přesně, co má udělat, aby k avizované poruše vůbec nedošlo.Hlavním úkolem IoT tedy je propojovat fyzický svět s digitálním světem a shromažďovat data z připojených zařízení za účelem vytváření hodnoty. Touto hodnotou se může myslet spousta věcí – vylepšení produktu, zvýšení efektivity, větší spokojenost zákazníků nebo nové toky příjmů plynoucí z obchodních modelů založených na datech.
Digitální transformace v podstatě znamená zásadní změnu způsobu vytváření hodnoty v podniku. To může zahrnovat změnu obchodního modelu, včetně zcela nové zákaznické zkušenosti, změnu pracovních postupů nebo i kompletní změnu organizačního nastavení, která povede ke zvýšení celkového výkonu a následně často i ke změně celé strategie. Světové ekonomické fórum v Davosu označilo internet věcí za klíčový prvek digitální transformace. Již první případ konkrétního nasazení IoT v podniku může otevřít cestu k dalším projektům digitalizace, které mohou nakonec vyústit až v zásadní transformaci celého podnikání. Představte si jednotlivá zařízení, která autonomně vyjednávají s jinými zařízeními, nebo použití technologie blockchainu při uzavírání smluv bez účasti třetí strany. Zbavení se prostředníků, sledovatelnost a zlepšení efektivity může samo o sobě ušetřit dost času i peněz na to, abyste se mohli pustit do práce a také ufinancovat další IoT projekt. Důležité je uvědomit si všechny tyto aspekty ještě dřív, než se začne s vlastní implementací IoT. Každá firma by proto měla začít tím, že si nejdříve vytvoří jasnou vizi vlastní digitální strategie.
Nové technologie ale mají jen zřídka pouze pozitivní aspekty. Vždy současně přinášejí i nejistotu a obavy, poněvadž nikdo zatím nezná jejich plný dopad a související rizika. Proto mnoho firem zaujímá k novým technologiím opatrný postoj, zejména pokud již jde o konkrétní implementaci. Obavy se mohou týkat široké škály otázek – od technických po obchodní – a také souvisejících etických záležitostí. V případě IoT se v současné době obavy týkají zejména definice návratnosti investic (ROI), kybernetické bezpečnosti, právních aspektů a záležitostí souvisejících s organizačními změnami a zastaralým vybavením. Co by se mělo udělat s věcmi, jako jsou například padesátileté vlaky, které stále ještě perfektně jezdí? Jak nakládat s daty? Mohu propojit data z mé americké pobočky s daty z mé čínské pobočky? Povede tato změna k vyššímu riziku kybernetických útoků? Většina forem implementace internetu věcí v podnikovém prostředí bude, a měla by mít dopad na celé podnikání – ať už je to nová strategie řízení, změna organizace a procesů, nebo potřeba získat nové dovednosti a kompetence.
IoT je tzv. průřezové téma, které vyžaduje rozbití stávajících schémat, což je samo o sobě velkou výzvou. Představte si například propojení dat z návrhu produktu, dat z výrobních linek a provozních dat spalovací turbíny. Abyste mohli plně využít výhody IoT, musejí produktový management, výzkum a vývoj, výrobní a servisní jednotky spolupracovat mnohem těsněji, než je tomu dnes. Navíc se odpovídajícím způsobem výrazně mění i profily jednotlivých pracovních pozic. Z pohledu možnosti zvýšení ziskovosti může být klíčová změna myšlení směrem k poskytování služeb a využívání dat pro obchodní modely založené na službách. Podle dosavadních zkušeností všechny organizace, které úspěšně implementovaly IoT, mají společné tři věci. Za prvé, věnovaly velkou pozornost leadershipu, což je zásadní pro řízení digitálních změn. Za druhé, jejich postup byl smysluplný, tj. identifikovaly případy použití, které vytvářejí hodnotu. Za třetí, implementace byla vedena pragmaticky a iterativně. Uvádí se, že se úplná implementace IoT skládá z pěti fází. Mezi ně patří vypracování strategie, specifikace případu použití, prototypování dokazující správnost konceptu a návrh řešení plus propojení jednotlivých systémů, včetně přizpůsobení existujících systémů a jejich integrace do větších celků. Úspěšná implementace také zahrnuje analýzu a využití dat sbíraných z jednotlivých zařízení. Systémy by měly po technické implementaci IoT fungovat bez přerušení. Důležité je, aby od samého počátku a během celého procesu implementace fungovalo i efektivní řízení změn a byla zajištěna kybernetická bezpečnost. V závislosti na typu firmy a případu použití lze těchto pět základních fází realizovat v různém časovém rámci a s vynaložením různě velkého úsilí. Některé mohou být překvapivě jednoduché, jiné delší a složitější a některé běží paralelně s jinými. Na cestě k IoT je mnoho věcí, které je třeba zvážit: očekávání zákazníků, obchodní model, strategii, stávající starší systémy a zařízení, kybernetickou bezpečnost, lidi, procesy a mnoho dalších faktorů. To vše může sehrát významnou roli. Proto je každá cesta k IoT individuální a záleží na konkrétní situaci dané firmy.
Rakúske železnice neustále modernizujú. S pribúdajúcim časom však pribúdajú aj požiadavky na počet prepravených pasažierov. Cieľom je do roku 2040 zvýšiť kapacitu tak, aby železnice zvládli nielen nápor cestujúcich, ale aj tovaru.
Umelá inteligencia dnes mení spôsob, akým pracujeme, komunikujeme a žijeme. Zďaleka nejde len o generatívnu AI v podobe ChatGPT či nástroj na generovanie obrázkov z prostého textu.
Vlaky patria k tým najbezpečnejším dopravným prostriedkom a denne nimi na Slovensku cestuje viac než 150-tisíc ľudí. O to, aby boli bezpečné, sa starajú aj najmodernejšie technológie, napríklad v podobe tzv. vlakových zabezpečovačov.
Na Slovensku pribúdajú elektromobily oveľa pomalšie ako v západnej či severnej Európe. Experti však tvrdia, že vzhľadom na počet elektrických vozidiel, ktoré dnes jazdia po našich cestách, je počet nabíjacích stojanov dostatočný. Nájdeme ich prakticky v každom väčšom nákupnom centre alebo v rámci niektorých klasických čerpacích staníc či odpočívadiel.
